... aneb snažíme se býti optimisty

Cestování - Cancún

9. července 2018 v 5:40 | Mar |  Můj deník
Takže, po roce a ani nevím kolika měsících jsem se rozhodla se zase na chvíli vrátit ke svému blogu. Tentokrát budu ale psát o svém cestování v Mexiku. Přece jen to stojí za to zmínit. Na začátku června jsem odletěla do Mexika a zůstanu tu až do začátku prosince. Takže krásných 6 měsíců Mexika a naprosto rozdílné kultury. Nejdříve jako dobrovolník, později jako student na univerzite v Mexico City. Ani nevím, jestli to bude někoho zajímat, ale rozhodla jsem se, že to je něco, co chci udělat. Asi jako poslední pokus obnovit tenhle blok, už měsíce, spíše roky mrtvý. Přece jen, příští rok to bude deset let, co ho mám. A to není nic malého.

Takže, kde vlastně začít? Úplně od začátku? Už si ani nepamatuju, jak to vlastně všechno začalo. Za ten měsíc se už stalo tolik věcí, že se tomu těžko věří. Tak dneska asi začnu Cancúnem.

Cancún

Cesta byla hrozná. Odjížděla jsem v 11 z Prahy autobusem do Mnichova, protože upřímně, bylo to levnější a rychlejší než letět z Prahy. Hrozně moc jsem brečela, protože přece jen půl roku bez Toma, životního partnera, s kterým je člověk zvyklý žít a vidět se denně, prostě bude těžké. Je to těžké, nemít toho člověka, o kterého se člověk vždycky opírá, který vždycky pomůže, který vždycky zachrání. Ale taky chci, aby na mě byl pyšný, že?

Takže jsem nasedla do autobusu a odjela do Mnichova. Nemohla jsem vůbec spát, takže jsem doufala, že se vyspím v letadle. Nevyspala jsem se. Očividně i přes 12 hodin dlouhou cestu a naprosté vyčerpání se člověk nevyspí. Navíc jsem neměla nic moc co dělat v letadle, takže jsem byla vyčerpaná.

Cancún jako město není moc hezké. Upřímně, když jsem jela autobusem z letiště, tak jsem pořád vyhlížela to centrum města, kde nebudou ty ošklivé budovy a bude nějaká opravdová architektura. Tak to ale v Mexiku nefunguje. Centrum jako takové často moc nebývá. To jsem ale ještě moc nevěděla, že to takhle funguje.

Přes couchsurfing jsem potkala nějaké lidi, kteří mi město ukázali. Šli jsme na pláže. Pláže jsou samozřejmě krásné. Bílý písek, modré moře, ostré sluníčko, které spálí i přes silný opalovací krém. Hodně moc piva. Opravdu hodně moc piva. V Mexiku se očividně pije jen pivo a tequila, ale žádné víno. Na jednu stranu mám pivo ráda, ale víno mi asi bude chybět. I když v Mexiku se ta posh část člověka moc neprojeví.


První dny jsme tedy strávili na pláži s lidmi, které jsem tam potkala. Jeden den jsme pak jeli na Cenote, přírodní jeskynní jezero. Údajně jich tam je hodně, ale jak je to blízko Cancúnu, hodně turistického města, platí se za vstup a je to hrozně moc profláklé. Vlastně jako takové to zase tak skvělé nebylo. Ale na druhou stranu to vypadá vážně krásně. Jezero bylo průzračné a také trochu ledové.

Nemám dobrou fotku Cenote, ale aspoň mám fotku želv, co tam žijí

Večer jsme pak jeli do Playa de Carmen, je to kousek od Cancúnu. Další město, které je ještě víc oblíbené turisty. Mexičani mi řekli, že je fakt krásný a že to bude super. Moc krásný tedy nebylo, protože centrum byla jen jedna velká ulice, kterou procházeli turisti z jedné strany na druhou a okolo jen restaurace a obchody se suvenýry. Jeden kluk z Francie vypadal jak největší turista a taky mu všichni nabízeli drogy, protože je to turistická část. Upřímně, když si Mexičani myslí, že je něco krásný, tak moc netuší. Tam jsme zašli na pivo a jeli domů.

Poslední den jsem chtěla, aby mě vzali do centra, protože jsem už neměla sílu chodit někam dál a vstát brzo, abych jela na Isla Mujeres (musí se vzít parník, aby se tam člověk dostal). A vzali mě do obchodního centra! Opravdu mě vzali na prohlídku do obchodního centra. Vzali mě na nejlepší zmrzlinu ve vesmiru - podle nich. Chutnala jak z McDonaldu, jediný rozdíl byl v tom, že si člověk mohl vybrat 2 věci, co chce nahoru. Opravdu zklamání. Pak mě vzali na "tour de obchodní centrum", kde si koupili v podstatě jídlo v každém krámku a já jsem byla zděšená z toho, že tohle dělají pro zábavu. Nějaké věci v Mexiku nejsou úplně v pořádku, ale co se dá dělat.

Co je ale úžasné v Cancúnu a okolí kromě pláže, je jídlo. Samá mořská havěť všude v okolí. A je to vážné výborné. Salsa, chilli, kukuřice. Všechno, co si člověk dokáže představit. Taky jsem se pěkně nadlábla.
Ceviche a něco, jehož jméno si nepamatuju (ale Ceviche zbožňuju)

No a poslední ponaučení z Cancúnu - bacha na klimatizaci. Odvezla jsem si z Cancúnu angínu. Proč? Protože venku bylo vedro k padnutí a v autobusech, autech, domech, obchodech jela klimatizace na plné obrátky a byla mi z toho dokonce zima. Takže jsem z toho byla nemocná a musela jsem k doktorovi hned jak jsem dojela domů. Opravdu - bacha!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 masterofexceptions masterofexceptions | E-mail | Web | 12. července 2018 v 14:11 | Reagovat

Jupí, nový příspěvek! Wau to musí být pecka. Chobotničku jsem chtěl vžycky zkusit, ale vína bych se asi nevzdal. :-(
Vypadá to tam krásně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.